Byla jsem klidná, cítila jsem v lékařích oporu

22.12.2013

„Byla jsem klidná, cítila jsem v lékařích oporu,“ říká dlouholetá pacientka Urologické kliniky VFN a 1.LFUK Lucie Macurová, která právě „císařem“ porodila svou druhou dcerku.

Už druhou zdravou holčičku porodila počátkem prosince 2013 dlouholetá pacientka Urologické kliniky 1. LFUK a VFN, čtyřiatřicetiletá Lucie Rudlová-Macurová. Žena, kterou už od dětství ohrožovaly na životě těžké zdravotní komplikace včetně špatně fungujícího močového systému. Díky tři desítky let trvající péči pražských urologů a svých rodičů Lucie vystudovala, začala pracovat jako odborná asistentka na vysoké škole, vdala se a porodila Sofii (3) a nyní i Elišku.

„Moc jsem se těšila a byla jsem klidná, stoprocentně jsem věřila svým lékařům,“ vzpomíná Lucie na svůj druhý porod, který probíhal při částečně (spinální) anestezii. Elišku jí pomáhal přivést na svět profesor Zdeněk Hájek a bývalý přednosta kliniky, urolog Jan Dvořáček. „Pan profesor Dvořáček byl ještě i legrační, oba mi byli velkou psychickou oporou,“ dodává Lucie,  která  už  nyní s partnerem  a  rodiči perfektně zvládá starost o své dvě dcerky.

Luciin příběh začal před 34 lety, když u ní při narození zjistili těžkou vrozenou vadou páteře. Lucie ihned podstoupila tři operace. Došlo ale k poškození nervového zásobení močového měchýře. Vylučování moče fungovalo nespolehlivě, moč se vracela z ledvin zpátky do krevního oběhu a Lucii hrozila smrt v důsledku otravy močí. Rodičům se tehdy přes ministerstvo zdravotnictví podařilo kontaktovat nově vznikající dětské oddělení Urologické kliniky a Luciiným ošetřujícím lékařem se stal tehdy začínající dětský urolog Dvořáček. Pacientka na klinice podstoupila další čtyři urologické operace.

Pomocí plastik močového ústrojí se podařilo zmírnit potíže na minimum, ochránit ledviny od dalšího poškozování a zabránit úniku moče. Lucie sice neprožívala dětství podobné tomu svých vrstevníků – byla na klinice víc než doma – je ale šťastná, že přežila a může nyní žít normální život. Některá omezení sice musí dodržovat, sportovat také nemůže, ale hlavu si z toho nedělá. To nejdůležitější v životě – zdraví – se jí s pomocí lékařů z naší kliniky podařilo uhájit.

(lab)